Kočička Chlupča, nyní Rozárka, nám mává z nového domova
Kočička Chlupča pochází ze skupiny kočiček z jedné vesnice u Dobříše. Zemřel starý pán a zůstaly po něm kočky. Hodná sousedka nám zavolala, že kočky tam běhají, hladové, zmatené.Â
Tři dospělí potomci pána, dva synové a jedna dcera, všichni ve středním věku a s vlastními domy, o kočky zájem neměli. Předháněli se v argumentech, proč se kočky nemohou postarat. Sice byli též dědicové domku po svém otci, ale na kočky nedali ani korunu, nepomohli je ani odchytit. Prý je máme nechat být, ony se přece rozutečou po okolí, když je tam nebude nikdo krmit...Â
Kočky odchytila hodná sousedka se svou kamarádkou. A my jsme je přijaly do péče.Â
Chlupča byla, společně s Mindou, Soňou, Sally a Bedřichem, v depozitu u Hanky. Všechny kočičky - holčičky jsou už v nových domovech, jen Bedříšek na domov ještě čeká.Â
Chlupča našla nový domov na umísťovací výstavě na veterinární klinice Fénix 22. dubna. Má se moc dobře, lidé jsou na ní moc hodní. Jela do domova, kde bydlí i hodný králíček, také samička.
A tady je zpráva o Chlupče, nyní milované Rozárce:
"Dobrý večer paní Javůrková.Â
Budeme moc rádi, když Rozárku zveřejníte na facebooku. Má daleko více energie než měla, když jsme si ji přivezli. Občas z ní začíná být neřízená střela. Srst se ji zlepšila, je daleko hustší. S králičkou jsou kamarádi. Má ještě problém s tím, když přijde návštěva. Bojí se a okamžitě se schovává. Doufáme, že toto vyřeší čas."
Děkuji za Rozárku, že se jí dobří lidé ujali a dělá jim radost. Nedivím se, že se schovává před návštěvami. Bojí se, aby jí někdo neodnesl pryč. Protože je ve svém domově tak šťastná. V té blbé české vesnici by zahynula. Mezi lidmi, kteří mají místo srdce kus kamene. Dana
