Běžná venkovská praxe.... jedna vesnice u Dobříše.

Včera jsem dostala tento email:

"Dobrý den, paní Javůrková,
svého času jsem Vám jen tak poslala fotku tříbarevné kočky, která není naše. Nepřijali jsme ji, protože není kastrovaná. Ona ale porodila 4 koťátka, 2 z nich už nejsou naživu a zbylá 2 přivedla k nám. Už jsou dost velká a my teď nevíme, co s nimi. My už je přijmout nemůžeme a další kočky se tady neuživí, protože je jich tu spousta. Prosíme Vás, abyste nám poradila. Foto přikládáme. Fotky nejsou moc zřetelné, koťata se schovávala.
S pozdravem
Sikorová"

Páteční potěšení od Toníčka, Karolínky a Madlenky, potěšte se společně se mnou:

"Milé tety,
tak jsem to zas vzal do svých pacek a musím Vám vypsat jak to tady všichni zvládáme.  :-)
Karolínka už u nás bude čtrnáct dní, ale je pořád trošku nesmělá a moc s náma nekámoší.
My jí s Madlenkou nezlobíme, jen za ní chodíme do jejího budoáru za gaučem a ona na nás už vůbec nebrblá.  :-) Chodí se mazlit jenom s naší ,,maminkou'' a přitom já bych se s ní tak rád pomazlil. Madlenka to také zkouší, ale ještě se nám nedaří. Tak já jsem se radši už skamarádil s naším Artušem, Madla se ho bojí a Káje jsme ho ještě neukázali. To by už za gaučem zůstala a nikdy nevylezla.  ;-) Taky naše ,,mamka" chtěla zjistit, jestli je Karolínka kočka krabicová a dala jednu Káje za gauč, ale byl to úplně marný pokus, protože já, jak vidím krabici, tak je hned moje.  :-) Taky jsem Káju naučil chodit do postele, ona sice není moc zvědavá, to já a Madla jsme hóódně zvědaví, ale jak já lítám po schodech do patra, tak Kája šla za mnou. A když viděla, jak se válím v posteli, tak to taky zkusila a moc se jí to zalíbilo.  :-)
Myslím, že až se Kája trochu víc otrká, tak budeme kamarádi jako hrom.  :-)