10 letý kocourek Mourek zdraví ze svého domova:

Kocourek Mourek žil šťastně se svou majitelkou řadu let. Paní ode odcházela do domova důchodců, kam Mourek nemohl jít s ní. Její syn, který bydlí na Dobříši, si kocourka Mourka nechtěl ponechat. Zavolal mi, zda by ho nemohl dát do útulku. Tak jsem Mourka začátkem dubna převzala do péče. A Mourek měl velké štěstí, za pár dní si pro něho přijeli báječní lidé až ze Šumperka. Vzhledem k tomu, že Mourkovi je už 10 let, to byl zázrak v podobě soucitných lidí, protože o staré kočky není žádný zájem.

Dnes jsme se vydali připravit prostory pro konání umísťovací výstavy koček a psů v Muzeu betlémů na Karlštejně, která se bude konat příští víkend 21. a 22.května. Bylo třeba přivézt, vynosit a smontovat klece, vybavit je podložkami, záchůdky s pískem, miskami a záclonkami. Místnost pro konání výstavy uklidit a vyzdobit (mírně). Ve složení já, Petr, Jirka, Gaby, Ivana, Hanka, dvě nové pomocnice Blanka s kamarádkou a Esta (pes) nám to šlo dobře od ruky a za cca 2,5 hodiny bylo vše hotové. 

Příští sobotu ráno musíme ještě postavit stany pro pejsky, rozestavit stoly a lavice pro odpočinek, postavit stan pro dobročinný krámek a vystavit naše rukodělné výrobky, nechat kočky i psy prohlédnout veterinárním lékařem, no a pak může výstava začít.
Návštěvníkům otevíráme v sobotu 21.května v 10 hodin dopoledne. 
Přijeďte za námi. 
Těšíme se na vás. Dana

Andělka, zdravotně hendikepovaná kočička, která u mě byla téměř dva roky, našla svůj domov 23. dubna na výstavě koček U Chlupatýho ducha. Jela na Dobříš a její paničkou se stala moje kamarádka. Andělka je stresáček, takže první dny strávila ve svém novém domově ve skříni. Postupně se osmělovala a nyní již tento domov považuje za svůj. Dnes jsem byla Andělku a její paničku navštívit. Potěšte se společně se mnou fotkami. Andělka mě poznala, ale protože jsem měla s sebou i svou fenku Estu, které se Andělka přece jen trochu bála i u mě, tak se žádné velké vítání a objímání nekonalo. Andělka se nerada fotí, takže fotky nejsou až tak povedené, ale přece jen, chová se u své nové paničky, s ní se mazlí a jí má už teď ráda. Jsem za Andělku moc ráda, nedoufala jsem, že by si někdo chtěl adoptovat kočičku, které stále slzí oči (má neprůchodné slzné kanálky), která je po operaci nádoru v uchu a které musely být odstraněny všechny zuby, protože je měla ve velmi špatném stavu. Není žádná velká kráska, ale je milá a hodně fixovaná na člověka. Mě i Petra měla moc ráda. Tak nyní přenesla své něžné kočičí srdíčko ke své nové paničce. U kamarádky je ještě kocour Mourek, hodný starší kocourek, který zatím s Andělkou není v příliš důvěrném přátelském vztahu. Oba si na sebe musí ještě zvyknout.

Andělko, moje báječná kočičko, přeji ti co nejvíce krásných dní ve tvém novém domově. A Jarce, její paničce, patří mé velké poděkování. Dana