Aktuální informace

Čím mě lidé zaručeně potěší?

Přečtěte si společně se mnou:

Dobrý den, paní Dano

Tak vám zase po nějaké době píšu coby podnájemník vašeho Karlíčka, dnes Bodieho, resp. Bodíka a Černoty.

Mohu-li mluvit za toho malého (sic! při kastraci v říjnu loňského roku mu pan veterinář navážil pro mě neuvěřitelných 4,7 kg, to jsem koukala, myslela jsem, že má tak o kilo méně!) ďáblíka, myslím, že se má doslova jako prase v žitě. Byť je nejmladší, chová se, jako by mu to tu všechno patřilo - a taky že jo! Kočky nenechá chvíli na pokoji, hlavně na Garfa pořád doráží. Zejména teď, když se zase oteplilo, holt na něj leze jaro, tak se potřebuje nějak zaměstnat. A protože psi ho vesměs ignorují (i když čas od času toho menšího, třicetikilového Nobýška vyprovokuje k dovádění), tak si tu energii vybíjí na Zrzkovi.

A taky na mně, usoudil totiž, že panička je ideální objekt ke kousání a škrábání. Už se poučila, že po ranní sprše je třeba se Zlounovi nějakou dobu věnovat, jinak jí vyskočí na záda (obvykle ještě neoblečená) a pustí se do kousání tu do hlavy, tu do ramen... Ještě že při těch svých akrobatických prvcích nepoužívá drápky, to by si panička nemohla vzít ani tílko, jak by byla zeškrábaná!

Bodík je zkrátka trochu poděs a agresor, ale v mezích únosnosti. Taky je to mazel, ale na klín moc nechce.

Je to rozmazlená mrcha, jako nejmladší má jistá privilegia, která holt k tomuto údělu patří - a navíc si je dokázal vydupat a prosadit. Takže např. 1x-2x týdně večeří nikoli konzervičku, ale syrové hovězí, a taky dostává čas od času trochu masa, které panička vaří psům. Jo a šlehačky, té si taky k večeři dopřává ze všech čičin nejvíc. Na druhou stranu se musí smířit s tím, že je občas "tahán", tj. zdvižen do náručí, byť o to zrovna dvakrát nestojí. Ale umí se ozvat, když se mu to nelíbí, to je pak radno ho urychleně zase položit na zem, jinak si člověk koleduje o malér.

Ven si chodí, kdy se mu zachce, teď za tepla je tam víc než jindy. Ale třeba zrovna dneska spal celé dopoledne v pelíšku zvěšeném na topení a odpoledne zase v křesle v knihovně/kočičím pokoji. Takže ono to s tím touláním nebude ve skutečnosti tak žhavé... Ostatně zatím ještě nepřinesl jediného mrtvého ptáčka, loni na jaře nosil min. jednoho každý týden (ještě neopeřeného, vybíral hnízda, pacholek, dostal přezdívku "ptačí exekutor"). Ale to určitě přijde.

Mějte se bájo, Bodík by určitě poslal pac a pusu, kdyby tu teď byl. 
Bára

Děkuji za Káju. Dana 

 

Poldinka a Žluťásek nám posílají pozdravy ze svého domova :o)

Poldinka a Žluťásek byli adoptovaní z depozita u Růženky společně. Poldinka je mladá mazlivá kočička, Žluťásek je přeučený plašánek, už trochu starší. Byly jsme moc rády, že oba našli společný domov, protože Žluťásek miloval Poldinku, která mu dodávala odvahy ve vztahu s člověkem. Hodná paní si je adoptovala oba najednou. Po počáteční nejistotě si v novém domově zvykl i Žluťásek, což je úžasná zpráva, protože plaché kočky si na jiné prostředí těžko zvykají. A tak jsou oba již v novém domově zabydlení a přijali za svého i třetího kocourka v domácnosti (na fotce v pozadí).
Děkujeme paní majitelce za oba dva, je to pro nás dvojnásobné štěstí. Dana

 
Fotka uživatele OS Podbrdsko.
 

Umísťovací výstava na Karlštejně bude letos tak trochu jiná ...

Letos jsme se rozhodly, že umísťovací výstavu koček na Karlštejně rozšíříme o malou nabídku pejsků k adopci. 

Udělaly jsme pozvánku číslo 2. a kdo chcete, můžete pozvánku sdílet a tisknout a rozšiřovat ... budu moc ráda, když se takto ujmete prezentace naší výstavy ve prospěch kočiček i pejsků. 
Takže kdo uvažujete o adopci kočičky, můžete si na Karlštejn přijet pro kočičku, kdo máte raději pejsky a o pořízení pejska už delší dobu přemýšlíte, přijeďte na Karlštejn také a třeba se vám nějaký pejsek zalíbí. 
Výstava se koná o víkendu 21.a 22. května a po oba dva dny se na vás budou těšit kočičky a pejsci, kteří hledají domov. Ve správný čas vám naši nabídku kočiček a pejsků představíme. 
Těšte se, těšíme se! Dana

 
Fotka uživatele OS Podbrdsko.
 

Nováček Mourek z Dobříše

Dnes večer jsem přijala kocourka, který neměl kam jít. Paní odešla do domova důchodců a jejího kocourka nikdo z rodiny nechtěl. Pán mi zavolal, že kocourka nemůže mít, tak jsem ho přijala. Pokud jsem mu dobře rozuměla, tak o kocourkovi mluvil jako o Mourkovi. No, je to celkem jedno, Mourkovi mohu dát i jiné jméno. Uvidím, zda na Mourka bude slyšet, kdyby ne, vymyslím mu trochu originálnější jméno :o).
Zatím je vyděšený, nevylézá z přepravky. Poslední útočiště. Nechám ho v klidu, snad nebude dlouho smutnit. Mourek je už dávno dospělý kocourek, ale je hezký a zdravý. Jen jeho svět se zhroutil, tak je to na mě, abych mu vysvětlila, že bude zase dobře. Zítra se do toho pustím... Dana

 
Fotka uživatele OS Podbrdsko.
 

Frohe Ostern!

Veselé Velikonoce!

 

 
Více článků...